Pasažérka | Alexandra Bracken
Knížka vypráví o dívce jménem Etta, jejímž snem je stát se houslistkou, to se však změní ve chvíli, kdy jí unesou z koncertu do 18. století a ona pomalu zjišťuje, že má zvláštní schopnosti, kvůli kterým jí chtějí nepřátelské rody využít a riskovat její život. Společně s Nicolasem cestuje časem a čelí nástrahám, které na ní okolí chystá.
Počet stran: 408
CooBoo, 2016
Začneme hezky popořadě, knížka začala kapitolou, které jsem nerozumněla, ale to tak bývá víceméně často a tak jsem sice pokračovala s nechápavým výrazem, ale i tak jsem četla dál. Hned poté se seznámíme s hlavní hrdinkou Ettou, která žije normální život (překvapivě), až do doby, kdy jí unesou z koncertu a "vyplivnou" jí v minulosti. Začátek byl dobrý, autorka nám hezky nastínila děj a prostředí, až do doby, kdy se hlavní hrdinka ocitá v neznámém světě, tady totiž začíná ta extrémně nudná část. Mátlo mě tolik přebytečných informací, kterým jsem stejně nerozumněla, jména postav jsem zapomínala a části přeskakovala. Děj mi zkrátka vůbec nepřišel reálný, což mě vážně moc mrzelo vzhledem k tomu, jak jsem se na tuhle knížku těšila... pro mě vyhozené peníze.
Ochraň svou moc. Ukryj se v čase.
Nechci být ke knížce zas tak skeptická, protože chápu, že někomu se kniha určitě líbila, já sama přikládám autorce plus za originální jména a ještě větší za dobrý námět. Neustále jsem se vracela k otázkám 'co kdyby', jako vždy, když jde o minulost. Polovinu času nad knížkou jsem tedy přemýšlela nad tím, že... když to řeknu lajdácky, kdyby se stalo tohle, změnilo by se tohle?
Hlavním důvodem, proč se kniha spoustě lidem tak líbí, je milostný vztah mezi hlavními hrdiny, neboli Ettou a Nicolasem. Sama nejsem úplný nadšenec romantiky, ale i tak jí někdy uvítám. V tomhle případě ne... knížka má v podstatě dva vlastní děje, dějovou linku a milostný příběh. Takže, když se vám jeden nelíbí, máte šanci si užít ten druhý. Ale, když nejste spokojeni ani s jedním, co si pak máte z knihy odnést? Divím se, že jsem jí celou přelouskala, protože jsem jí nechápala do poloviny. Ano, až v polovině příběhu jsem se dozvěděla, proč byla Etta unesena. Až v polovině příběhu knížka spadne do jakžtakž svižné dějové linky.
A ještě do třetice... až v polovině příběhu jsem si dovolila úlevně vydechnout. Táhl se třikrát rychleji, než první část, střípky děje do sebe začaly navazovat a chytré nápady prolínat. A já se těšila, že knihu dočtu s klidným svědomím a nebudu tolik lpět na jejím rozjezdu. O to víc mě naštvalo, když kniha skočila otevřeně... jako vážně otevřeně. Pro někoho možná napínavě, skvělě, šokujícně - mě to naštvalo. Nevím jestli dám šanci druhému dílu, možná tak, že by se mi zázrakem dostal do rukou.
Knize dávám 2.5 z 5 hvězdiček.
2 Comments
Super recenze, alespoň si mě přinutila ještě víc nechtít si knihu nečíst! :D
OdpovědětVymazatDěkuju, napsala jsem upřímný názor, ale chápu, že každý si chce udělat vlastní - ten já jsem si udělala :D
Vymazat